Článek
Co očekáváte od angažmá v české lize, s níž zkušenosti nemáte?
Je mi nejbližší ze zahraničních soutěží. Na Slovensku je dostupná v televizi, takže nějaké zápasy jsem viděl už jako malý. Samozřejmě nyní občas sleduji nějaké sestřihy. Hodně se však naučím až s prvními zápasy. Mojí snahou bude sžít se rychle s mužstvem a co nejvíce mu pomoci. Vím, že česká liga je hodně běhavá, víc určitě než polská. Kvituji proto, že jsem s týmem od začátku přípravy.
Trenér Tomáš Janotka si pochvaloval, že můžete hrát v defenzivě prakticky na všech postech. Jaký je pro vás ideální, oblíbený?
Od prvních krůčků jsem hrával stopera. Když mě trenéři potřebovali jinde, snažil jsem se i tam. Vyzkoušel jsem si třeba i post defenzivního záložníka. V poslední době jsme v Gliwicích měli problémy také na krajích, kde jsem rovněž občas zaskakoval. Máte-li dobré spoluhráče, zahrajete solidně všude.
V Polsku jste strávil spoustu let. Proč jste si vybral českou ligu a Olomouc?
Klub se po šesti letech, co jsem tam odehrál, rozhodl jít cestou mladších hráčů. Podali jsme si proto ruce a rozešli se. Nové angažmá jsem si začal hledat od zimy. Mám rodinu, chtěl jsem jí být co nejblíž. Takže jsem nemínil spekulovat. Sigma byla nejkonkrétnější. Měl jsem ještě jednu velmi zajímavou nabídku ze Slovenska, ale mojí prioritou bylo zůstat v zahraničí. Zahrát si českou ligu, to je pro mě výzva. Těším se. Není ani jazyková bariéra, je to tedy fajn.
Ač jste defenzivní hráč, prý umíte i pokutové kopy? Střelec Jan Kliment je zatím mimo hru. Vezmete si tedy míč a postavíte si ho na penaltový puntík?
Můj názor je, že penalty by měly kopat útočníci. V Gliwicích na to byli určeni dva, já tam byl třetí v pořadí. Tři kola před koncem tamní soutěže byl však jeden zraněný, druhý vykartovaný, takže to zůstalo na mně. Bude-li třeba, zodpovědnost přijmu, určitě se ale o tuto možnost nebudu extra bít.
V minulosti jste si zahrál předkola evropských pohárů. Teď je před vámi jistota minimálně osmi duelů. Byl to ten jazýček na vahách, co rozhodl, že jste právě v Olomouci?
Rozhodnutý jsem byl už před finálovým zápasem českého poháru Sigmy se Spartou. Pohárová Evropa, to je však fantastická věc. Takže po tom triumfu to už byla jen velká třešnička. Pochopitelně jsem ale Olomouci držel palce a musím přiznat, že jsem nečekal tak jednoznačný průběh finále. Raději jsem ho ale nesledoval.
Jak vnímáte polskou ligu ve srovnání s českou, která je devátou nejlepší v Evropě?
Mockrát jsem se nad tím zamýšlel a neumím na to pořádně odpovědět. Polsko je ale obrovská země, je tam veliký trh, mají skvěle zpracované televizní zápasy. Prodávají se a kluby z toho žijí. Je to tam navíc strašně vyrovnané. Slask Wroclav v předminulé sezoně bojoval o titul, získal stejně bodů jako první Jagelonia Byalistok a letos málem sestoupil. O záchranu tam hrálo dvanáct týmů, o horní příčky šest. Když jsme ale v přípravě utkali s českými celky, nenáviděli jsme to, neboť jsme se strašně naběhali. V české lize se prostě běhá víc, a to se odráží z pohledu kvality i v Evropě.
V Olomouci vás čeká pořádná dřina. Hráčům kouč Janotka dává do těla. Co vy na to?
Netěším se na to. Je to ale věc, která vám v průběhu sezony může extrémně pomoct. Problém s tím mít rozhodně nebudu. Mám sice třicet roků, ale cítím se v životní formě.
